zdroj: idnes.cz

O tom, jaké to je, být v kapele, která se z kabaretu vypracovala až k nominaci na Grammy, těsně před sobotním pražským koncertem promluvila Jessica Sutta, která se proslavila i hostováním ve dva roky starém hitu White Lies od Paula Van Dyka.
Pussycat Dolls fungovaly jako taneční kabaretní show od roku 1995. Kdy jste se přidala vy?
V roce 2003, když padlo rozhodnutí udělat z Pussycat Dolls pěveckou skupinu. Zrovna jsem se přestěhovala do Los Angeles a šla na svůj první taneční konkurz a ten byl shodou okolností u choreografky Robin Antinové, která Pussycat Dolls vymyslela. A já jsem dostala roli. Byl to šok, milovala jsem tu burleskní show a nikdy mě ani nenapadlo, že budu v popové kapele.
Hlavní zájem médií se soustřeďuje na zpěvačku Nicole Scherzinger. Nezávidíte si?
Vůbec ne. Je to logické, ona je hlavní zpěvačka a je v tom nejlepší. Každá z nás však zapadá do skládačky celé skupiny. The Edge z U2 mi jednou řekl, že závist je zlo. Ptala jsem se ho, jak spolu můžou vycházet, když jsou tak úspěšní. Proto, když se začne ozývat ego, vím, že musím myslet hlavně na to, co je nejlepší pro kapelu. Známe se šest let a naštěstí se umíme dohodnout. Doufám, že i díky tomu vydržíme déle než jiné dívčí skupiny.
Vašemu novému albu Doll Domination se však zdaleka nedaří tolik jako debutové desce. Proč myslíte, že to tak je?
To netuším. Myslím, že celý hudební průmysl se mění, roste pirátství a desky se prodávají méně. Ale věřím, že lidé, kteří přijdou na koncert, si album koupí.